Solární baroni II a klony „Čapích hnízd“
Novela energetického zákona byla předložena proto, aby usnadnila povolovací procesy pro obnovitelné zdroje. Novela samotná je jistě nezbytná, ostatně to ukázalo i hlasování ve Sněmovně, kde ze 173 přítomných poslanců hlasovalo plných 173 poslanců pro. Což je až zarážející. Když se něco nelíbí hlavně velkým, jako je ČEZ a podobně silní hráči, zaznamenáváme kolem projednávání takových novel zákonů spoustu připomínek, často jsou nám rovnou vnucovány pozměňovací návrhy. Tady ale ticho po pěšině. Velcí hráči na tomto poli jsou s novelou spokojení a žádné námitky nemají. Otázka je, a to uvidíme až časem, jak to bude s těmi malými, s těmi, co jsou závislí na napojování právě od těchto velkých distributorů elektřiny. Už jsem zaznamenal, že karty jsou často jaksi rozdány předem, a malí a obce někdy prakticky nemají šanci se k energetické soustavě připojit. Teprve praxe tak ukáže, jak dobře je zákon napsán. Jistě nás však čekají další novely tohoto zákona.
Ovšem na co chci upozornit, je věc, která se netýká přímo zákona, ale souvisí s tím, a to tak, že velmi. Ta věc se týká financování. Samozřejmě, vždy jde o peníze. Ten zákon samotný na něco reaguje a něco připravuje, ale mezitím už dávno, a v ještě daleko větší míře je to před námi, se veřejné peníze na tyto věci, tedy obnovitelné zdroje, rozdělují. Je to především Modernizační fond, ve kterém je a dále bude ohromné množství peněz. Zhruba před půldruhým rokem se odhadovalo, že v dalších 10 letech bude mít k rozdělení nějakých 150 až 200 mld. Kč. Dnes se ví, že to bude minimálně 500 mld. Kč. Jsou to nepředstavitelné peníze. A ty se už v dotacích rozdělují, pravidla a programy byly připravovány v průběhu posledních dvou let. A k tomuto tři poznámky:
1) Mnozí se v minulosti pohoršovali nad tzv. solárními barony. Bylo to v letech 2008, 2009, 2010. V rozdávání peněz v Modernizačním fondu to chceme jakoby zopakovat masivním rozdáváním veřejných peněz soukromým subjektům, a to až do výše cca 50 % investičních nákladů. A opět vidíme, jak si soukromé osoby účelově zakládají s. r. o. a jak na ně získávají ve velkém dotace. V Součtu desítky či spíše stovky milionů. Přestalo nás zajímat, kdo o ty peníze žádá, na co ty peníze žádá, kam ty peníze jdou, kde se kumulují, kolik ty peníze vydělají, jestli je to transparentní, jestli je to věcně opravdu všechno v pořádku atd. Obzvláště pokud tuto naprostou benevolenci porovnáme s přístupem státní správy k obcím. Když obec například dělá kanalizaci a ČOV, jaké naopak všechny podmínky musí splnit, jak rozsáhlou finančně-ekonomickou analýzu musí mít, kde se od dotace odečítají všechny budoucí příjmy, a spoustu dalších povinností. Ale tady stačí, aby ten, kdo má peníze, se rozhodl zainvestovat, a my mu v tom bez dalších zásadních otázek a zkoumání pomůžeme. Budeme se posléze zase divit, komu všemu a k čemu vlastně jsme z veřejných peněz pomohli a na čí úkor, a jaký to (ne)přineslo očekávaný veřejně prospěšný efekt?
2) Roky jsme se pohoršovali nad kauzou Čapí hnízdo. "Čapích hnízd" samozřejmě v minulosti byla celá řada, stovky, možná tisíce. My tady ale vyrábíme Čapí hnízda znovu a ve velkém. U těch desítek, stovek s. r. o., co předkládají žádosti o dotace na výstavbu fotovoltaických elektráren, také nezkoumáme, kdo za tím ve skutečnosti stojí. Další Čapí hnízda jsou tak před námi. Až to po pár letech začnou vytahovat novináři a veřejnost se tomu bude divit, jak se to mohlo dopustit, tak ať nikdo neříká "my jsme to nevěděli". Tady to je černé na bílém.
3) S tím vším souvisí i otázka veřejné podpory. My, co děláme na obcích, víme velmi často, jak dokonce i u projektů, které jsou velmi specifické a jsou rozhodně ve veřejném zájmu, například když budujeme byty pro před válkou uprchlé Ukrajince nebo když zaměstnáváme v naší lokalitě nezaměstnatelné lidi, tak přesto nám to stát a státní instituce zahrnou do výpočtu tzv. veřejné podpory, respektive systému de minimis, takže pak jako obec nemůžeme čerpat finance na jiné užitečné a veřejně prospěšné projekty. U obcí tedy zažíváme tento přístup státu a EU. Ale u budování fotovoltaických či jiných elektráren se žádná veřejná podpora neřeší. A to je skutečný a velký byznys. Samozřejmě je tam výjimka, takže se to děje v celé Evropě. Nebude to tedy nelegální, spíše naopak. Ale tak se to má opravdu dělat? Jen abychom se zase nedivili, že ve velkém se tady budou sypat v příštích několika letech naslepo stovky miliard z veřejných peněz, přičemž vlastně příjemce takových dotací není nijak limitován tím, za kolik a za jakých podmínek bude dodávat elektřinu apod.
K debatě o komunitní energetice v rámci Modernizačního fondu byl původní návrh 4 % objemu vyčleněných peněz. V konečném návrhu se to zúžilo nakonec na jen 2,5 %. Podobně u jiných veřejných investic, např. do veřejného osvětlení či veřejné dopravy. Vzhledem k tomu, že ta suma v ModFondu stoupla nejprve ze 150 mld. Kč na 200 mld. Kč, a nyní dokonce na řádově 500 mld. Kč, není to už úplně předmětem sporu. Přitom podle mého názoru z veřejných peněz by se měly podporovat přednostně právě veřejné investice, a z oblasti energeticky právě veřejné projekty v rámci energetiky komunitní. A přednostně především časově, protože by pak nemusely být volné připojovací kapacity! Už nyní je to někdy problém, a bude hůř!
Poslední věc, kterou chci zmínit, je míra podpory, když se rozlišuje malý, střední a velký podnikatel. A samozřejmě velký podnikatel má mít menší procento podpory, malý podnikatel procento větší. Ale co to znamená ve vztahu k těm s. r. o., když jako nevíme a vědět ani nechceme, kdo za nimi, která monstr matka či otec, ve skutečnosti stojí? Obce pak původně byly dokonce zařazovány mezi podnikatele velké se sníženou mírou podpory. Dávalo by to logiku v tomto kontextu?
Jsem přesvědčen, že potřebujeme zrevidovat, za jakých podmínek, podle jakých práv a povinností, a komu konkrétně se tyto veřejné prostředky na obnovitelné zdroje energie rozdělují, a za jakých pravidel a v jakém pořadí budou připojovány k síti. Přednostně a masivně by to měly být veřejné subjekty.
Aby se připojování k distribuční soustavě nestalo opět předmětem manipulace a kšeftování.
Váš senátor,
Zbyněk Linhart